Cerveza 18.FC – Jemné a Solené 1.FC 3:2 (2:0)
Komentář od Mandyho
Konečně připadla úloha napsat report ze zápasu na mě a já si říkal, že když to konečně píše gólman, že se našim četným fanouškům, kteří na internetu sledují náš každý krok, kop a škobrtuní, dostane objektivního hodnocení zápasu. Papula ale Bůh ví proč trval na tom, že se mám držet zápisu z utkání. Nu což. Na zápas jsme se sešli v úctyhodném počtu šesti plejerů do pole. Nadšení, že budeme moci jako zatím pokaždé v sezóně střídat, bylo nezměrné. Jenže soupeř měl taky jednoho na střídání a tak náš obvyklý fyzicky náročný celoplošný totální fotbal musel jít stranou. Začátek působil dost ospale, ale to bylo jen zdání, ze kterého soupeře už ve třetí minutě probudil Neubi, který utěšenou a prudkou, byť nikterak extrémně umístěnou střelou poprvé překonal jejich brankáře. Měli jsme vedení a hodlali jsme se ho držet zuby nehty. Po většinu první půle měl míč ve své moci soupeř, ale jeho tlak nebyl nebezpečný díky dobře organizované obranné činnosti celého týmu. Jedinou výjimkou byla vnější tyč, kterou soupeř nastřelil z nadějné pozice. Ale já bych to stejnak chytil, takže se to nepočítá. No a protože byly ještě i nějaké síly, snažili jsme se napadat i soupeřovu rozehrávku, což se vyplatilo někdy okolo 24. minuty, kdy se obránce a gólman soupeře natolik zamotali do rozehrávky, až mohl skórovat i Balič. První půl končila za stavu 2:0 na góly pro nás. Ve druhé půli byl náš úkol nad slunce jasný. Soupeř se do nás však zakousl a po jedné velké šanci, kdy nás zachránilo nedůrazné zakončení soupeře, se kterým jsem si poradil, přišel z podobné situace trest. Bylo to jen o gól a do konce zápasu zbývalo ještě víc než 25 minut. Soupeř neustále tlačil, ale obrana se zdála fungovat více než dobře. Snažili jsme se hrozit z občasných protiútoků a dlouhých nákopů. Největší šance ale přišla po našem autu, kdy Papu bohužel jen zblízka hlavou trefil brankáře. Nedlouho po tom došlo k vyrovnání po zmatku v naší obraně. Soupeř si s vybíhajícím brankářem (mnou) poradil. Zbývaly asi čtyři minuty a zdálo se, že se body budou dělit. Jenže téměř vzápětí si při jednom protiútoku po straně zatáhl míč náš kapitán a jako správný kapitán pumelicí do růžku soupeřovy branky rozhodl. Soupeř se do konce zápasu snažil o vyrovnání, což se mu málem i dvakrát povedlo, když jsem v rychlém sledu nejprve konečky prstů vyrazil na tyč prudkou střelu a se štěstím se ke mě odrazil balon poskakující volně naším pokuťákem. Tak minutu na tento dvojitý závar se pískal konec a Cerveza si připsala sedmý a osmý bod ve svém čtvrtém soutěžním utkání.