Vacíkov 2007
Velká část týmu vyrazila i vlétě provětrat kopačky a zjistit, co všechno se přes léto zapomělo... Na turnaj jsme byli pozváni od Ladrů, kterým za to patří velký dík. Z Cervezácké sestavy se turna zůčatnili Papula, Mates, Carlos, Balicz, Mára a Řepa + na zbývající posty byli pozváni lidé, kteří v Cerveze nehrajou. Jelikož, jak už jsem psal na turnaj jsme jeli díky Ladradorům, jmenovali jsme se Ladradorś.
Turnaj začínal kolem deváté hodiny, tak někteří vyráželi brzo ráno z Prahy a někteří přespávali tam. Podle toho to vypadalo 1.střízlivý druhejm bylo blbě:-), ale všichni nechávali na hřišti všechno...
Tak už k zápasům:
Bohužel názvy týmů si nepamatuju, ale snad to ještě vyzjistim:-)
První zápas se nesl v duchu seznamování se s týmem, sehrávání se a u většiny i střízlivění... Měli jsme herní převahu, ale bohužel se nedokázala proměnit na góli. Jako vždy jsme měli skvěle fungující obranu, podpořenou skvělím brankářem. V útoku jsme si šance vypracovávali, ale bohužel neproměňovali. Bušili jsme do soupeře jak hluchý do vrat celou dobu, ale jediný gól přišel až v závěru utkání. Po standartní situaci se utrh Mára a třicet vteřin do konce otevřel skóre a tím rozhodl celý zápas. Musím uznat, že naši střelci neměli ideální podporu v terénu, kde hrb střídal hrb a blbě se střílelo, ale to by borcům jejich formátu vadit nemělo. No hlavní bylo vítězství...
Druhý zápas měl podobný schéma tlačíme tlačíme, ale góli nikde... Teda bohužel gól padnul, ale do naší sítě. Papula chtěl poslat ideální a geniální centr do šestnáctky, ale nepovedlo se a z přečíslení soupeř nedal gólmanovi šanci. Paradoxně nás to , ale vyburcovalo a tlak se zvíšil. Tentokrát soupeř nepředvedl naprosto nic a nám se dokonce povedlo i dát góly. Teda žádný dvouciferný číslo, ale stačilo to výhra 2:1.
Třetí zápas probíhal opět na hřišti s nerovným terénem a ak se opět prosadila mizerná koncovka... Soupeř však nebyl silný, takže jsme ani nemuseli tolik hrát na obranu a soustředili jsme se na útok. Jedna krásná akce střídala druhou, ale góly zase nikde. Nervozita už nám kopačky svazovat nemusela, na prohru to nevypadalo a remíza nám zajišťovala postup z první příčky, ale kdo by nechtěl vyhrát, že... Ale nedařilo se trefovat bránu a to se góly dávaj blbě... A tak nás jako vždycky zachránila poslední půlminuta, ve který jsme vstřelili jediný gól zápasu a naprosto zaslouženě vyhráli...
čtvrtý zápas byl rozřazující. Vítěz tohoto utkání postoupil do Áčkové finálové skupiny, kam chtěl samo sebou každej. Hrálo se na rovnějšim hřišti a dal se vyhrát i nějakej ten pohár... Zápas začal, jak už sme na tomhle turnaji byli zvyklí našim tlakem a spoutou šancí, ale co nás překvapilo, bylo to že jsme i poměrně brzo dali gól a to byl vítr na naše plachty. Záhy přišel i gól druhej a bylo v podstatě dohráno... Zápas se po druh´ý brance stal exibicí, ale spíš než na góly jsme už hráli na krásu... Od většího přídělu soupěře zachránili jen vynikající zákroky hostující brankářky, ano napsal jsem to dobře brankářky. (to je žena oblečená do brankářského dresu stojící v bráně a chytající balóny směřující do sítě).
patý zápas a finálová skupina... Už pomalu obehraná písnička. Pokud střelci doma mrdaj svoje ženský, tak jako střílení gólů, tak to musej bejt sakra šťastný ženy:-) Tentokrát to byl zápas kdy dopředu soupeř trochu hrál, ale jeden z útočníků nepochopil pojem tvrdost a nejspíš ho zaměnil s pojmem zákeřnost... Pěsti do ksichtu, zbytečný podkopávání nohou a jiný sviňárny zápas akorát zbytečne vyhecovali... No ale všechno sme měli na svejch kopačkách, ale nic se z toho neurodilo... Takže 0:0. Což teda nebyl špatnej, ale ani dobrej výsledek...
šestej zápas, no co k němu říct... Kromě zákeřnosti a vyhecování snad jen opsat ten předchozí... jediný co bylo navíc, bylo to, že soupeři byli dopředu asi nejschopnější ze všech týmů, a tak nám provětrávali i obranu, a ta když propustila, mohla se spolehnout na bezchybného gólmana... taky 0:0
poslední zápas už byl o druhý místo a museli jsme vyhrát... Nastoupili jsme proti mladému týmu s podporou fanoušků, ale to nás nemohlo rozházet. Tentokrát jsme pořádně zabrali a brzo vedli 2:0. Pak jsme spíš šetřili síly a soustředili se na obranu, i když ne pořád a občas jsme se bezhlavě vrhli skoro všichni do útoku, čehož soupeř jednou využil a od dalších branek nás opět uchránil gólman... Zápas jsme nakonec zvládli a skončili druhý...
Náš brankář se podělil o první místo gólmanů s dvěma góli za celý turnaj, což je i zásluhou obrany... Útok "vystřílel" druhej flek, což je skvělý a příští rok máme co obhajovat:-) Všem patří velký díky, bránou začínaje, přez spoluhráče, support až po Ladrovce a organizátory turnaje...